Návrat

2016 - Účastník soutěže
Ročník: 2016
Autor: Jakub Kuba Kadlec
Obor: Próza
Skočit na: detaily autora | komentáře
Zobrazeno: 389 krát
Unikátních lajek: 0 Co je to?

Přišlo to znenadání, ale přesně tak jak mi to dědeček vyprávěl. Někteří lidé, především mladí, to nezvládli a spáchali sebevraždu, jiní se přizpůsobili. Každého člověka to ovlivnilo. Mě dědeček připravil, řekl mi jak budou vypadat první příznaky a co pak bude následovat.

„Hlavně nesmíš panikařit!! Buď v klidu a pozoruj co se děje kolem tebe,“ opakoval několikrát vážně, ale jako vždy s úsměvem na tváři. „První začne vypadávat Internet jen lokálně, na některých místech prostě nebude fungovat tak jak má, v televizi budou říkat, že jsou to jen technické problémy a jak mají vše pod kontrolou… Nevěř jim“. Vzpomínám si, jak jsem mu visel pohledem na rtech a hltal každé jeho slovo, měl jsem rád když dědeček vyprávěl. „Poté začne vypadávat Internet Globálně.“

V té době jsem si nedokázal představit svět bez Internetu, už tehdy fungovalo vše přes Síť a jen díky dědečkovi jsem znal i svět bez Něj. Ukazoval mi své staré tlačítkové mobily, stará sluchátka a hlavně stovky papírových knih. Dnes funguje přes Internet všechno, máme v sobě čipy, díky kterým platíme voláme a jen myšlenkou jsme schopní manipulovat čímkoliv v naší domácnosti. Zapnout topení, uvařit si kávu , spláchnout… On-line svět…

„Dědečku? Proč se tohle všechno vlastně bude dít?“ zeptal jsem se jednou.

„Víš, když jsem byl ještě malý kluk, tak bylo všechno jiné. Lidé chodili ven, jezdili na kolech, pěstovali si vlastní zeleninu, ovoce, chovali slepice… a pečovali o Zemi. Vy se s kamarády znáte více méně jen po Internetu. Ven nechodí už skoro nikdo, kola jsou dávno zapomenuta a o Zemi pomalu, ale jistě lidé přestávají pečovat. A to jí vadí. Až jednou nebude člověka, který by šel ven a kochal se přírodou. A6 nebude nikdo, kdo by o ni pečoval.Začne se Země bouřit a bude proti tomu bojovat. Nic není silnější než Země. A Internet po čase podlehne.

„A co jsi dělal jako malý? Jak sis hrál?“

„Hrát jsme si chodili ven, do lesů, na louky nebo jen na zahradu. Chodil jsem do skautů, jezdili jsme na výpravy. Hlavně jsme byli většinu času spolu…“ na  chvíli se zamyslel, jakoby se vracel v čase. „Hlavně nezapomeň na kamarády, kamarádi a rodina jsou dvě nejdůležitější věci, které budeš mít ve světě bez Internetu, nesmíš se bát jim ukázat, že můžete fungovat i bez Něj.“ připomínal.

Máma mi několikrát říkala, že dědeček je už starý a jen žvatlá nesmysly, ale já mu věřil. Jeho vyprávění bylo tak chytlavé, že prostě nešlo nevěřit. A nevyprávěl mi jen o pádu Internetu. Ukazoval mi, jak se zabavit i bez Něj, jak poznat rostliny, jak se orientovat v přírodě, ukazoval mi staré papírové fotky, nebyly moc kvalitní, ale to mi nevadilo byly to dědečkovi vzpomínky a to jim přidávalo na hodnotě.

„Až vypadne Internet poprvé nesmíš zaváhat, obejdi všechny svoje  kamarády a převyprávěj jim tenhle příběh, běžte do obchodů a nakupte si trvanlivé potraviny a jen čekejte ...“ Už tehdy jsem věděl, že si tyhle věty budu pamatovat věky. „Lidi budou šílet, ale vy buďte v klidu. Dřív to bez Internetu fungovalo a bude fungovat i dál.“

Dědeček několik let na to umřel, ale já na něho stále vzpomínal. Několikrát jsem se snažil jeho příběh převyprávět, nikdo mi nevěřil, ale mě to nevadilo, věřil jsem dědovi a věděl jsem,  že až to přijde, ti kterým jsem to řekl se ke mně vrátí.. Já dědovi věřil. A dnes to přišlo. Internet vypadl poprvé.

„Nic hrozného vás nečeká, Svět se jen začne vracet do doby před Internetem a lidé si zase začnou vážit přírody. Vše už bude jen lepší.“

Lidi šílí a my se jen smějeme. Nic hrozného nás nečeká, Svět bude zase lepší. Přesně jak dědeček říkal.

Děkuji moc dědečku.

 

Vloženo: 2016-10-30 12:20
Poslední aktualizace lajek: -0001-11-30 00:00:00

Dílo je zveřejněno pod licencí: Creative Commons BY

Autor díla:

 

Komentáře:

Komponentu webové galerie pro Polibek múzy naprogramoval Martin "Orel" Černý