Moje setkání s malým princem

2014 - Účastník soutěže
Ročník: 2014
Autor: Anna Netyka Radová
Obor: Próza
Skočit na: text o díle | detaily autora | komentáře
Zobrazeno: 758 krát
Unikátních lajek: 0 Co je to?
„Jé, ty zase kreslíš? Mám rád, když kreslíš,“ řekl a sedl si vedle mne. Zvědavě mi nakukoval přes rameno. Najednou se napřímil a pravil: „To je holub, viď?“
„Holubice,“ opravila jsem ho dotčeně.
„Proč je to holubice a ne holub?“
„Je to do soutěže na téma svoboda. Holubice jsou symbolem svobody.“
„Chudáci holubi, že nemohou být také symbolem svobody,“ řekl poněkud smutně a nepřestával mě pozorovat. „Tvoje holubice se mi líbí,“ usmál se na obrázek, a potom i na mne. „Proč je symbolem svobody?“
„Nevím přesně, jak je to se vznikem symbolů. Asi se dá říct, že se tak lidé prostě domluvili. Shodli se na tom a respektují to.“
Chvilku přemítal, a pak pravil: „A co když někdo nesouhlasil?“
„Časem začali souhlasit všichni.“
„To je hezké!“ zatleskal. „Všichni kreslí jedině holubici a žádné jiné obrázky, když mají na mysli svobodu. Je to zvláštní. Ale hezké.

Chvíli se díval, jak kreslím. Dokonce mi podal modrou pastelku, když mi upadla.
„To by mne zajímalo, co to ta svoboda je, že jsou kvůli jejímu zobrazení lidé schopní se takhle jednotně domluvit. To musí být moc důležitá a hezká věc.“
„Taky že je,“ přitakala jsem.
Zauvažoval nahlas: „A je svoboda i na mojí malé planetce?“
„Jasně,“ odpověděla jsem.
„Jak se tedy řekne svoboda u nás?“
„To netuším. A chtěla bych teď kreslit. Nemohl by sis to třeba najít ve slovníku?“ řekla jsem, protože už mě všechny ty otázky začínaly unavovat.
„Tak dobře,“ řekl a odešel ke knihovně.

Obrázek jsem měla téměř hotový, když se vrátil. Měl na kahánku: „Je mi líto, že tě ruším při kreslení, ale já nemohu v našem slovníku žádné slovíčko pro svobodu najít. Bojím se, že na mojí planetě asi svoboda neexistuje.“ Ramena měl svěšená, očima se zarýval do země a chvěla se mu brada. Bylo mi ho líto.
„Spolu to najdeme,“ řekla jsem, když jsem odkládala náčrtník a jala se listovat jeho slovníkem.

Ale svoboda tam skutečně nebyla.
„Nebude tu aspoň svobodný? Kdepak, taky nic.“ Začala jsem tedy vyhledávat podobná slova.
„Co třeba volný?“
„Ano, ano,“ zajásal. „To znám! Ale počkat,“ zarazil se, „to přeci znamená, že tě nikdo nedrží.“
„Jo, máš pravdu, nikdo tě nedrží.“
„Takže nikomu nepatříš. Jsi sám. Jsi opuštěný.“
„Ne, to ne, nemusíš být sám a můžeš být svobodný…“ řekla jsem. Ale než jsem stačila z úst vypustit poslední slova, vlastně jsem jim už sama nevěřila. V uších mi znělo to jeho „nikomu nepatříš“. Hledala jsem dál.

„Nezávislý. Podívej.“
„To znamená, že nikoho nepotřebuješ, na nikom ti nezáleží, protože se vzájemně neovlivňujete. Ale to znamená být vlastně sobec, “ řekl a tázavě se na mne podíval.
„To nebude ono, budeme hledat dál,“ zalistovala jsem opět slovníkem.

„Nezadaný.“
„K nikomu se nehlásíš. Nikoho tedy nemiluješ. Anebo se bojíš přiznat, že někoho miluješ.“
To mi znělo krutě.
Pak ještě dodal: „Když jsi kreslila holubici, zdálo se mi, že svoboda bude něco hezkého. Teď se mi ale moc nelíbí, přestože má tak krásný symbol."

Pomyslela jsem si, že na to jdu zřejmě špatně. Nemusím přeci hledat jen jedno slovo, může jít o slovní spojení.
„Možnost volby. To by mohlo být konečně ono. Svoboda je možnost volby.“
„Možnost volby je příležitostí konat špatné věci, “ řekl tichým hlasem.
„Ale také příležitost konat dobrý věci, “ nevzdávala jsem se.
Chvilku přemýšlel. A já začala věřit tomu, že jsem konečně uhodila hřebíček na hlavičku.
„Ne-svoboda znamená, že musíš konat špatné věci?“ hlesl.
„Ne, to ani ne. Věci, které musíš, nejsou vždy špatné. Prostě je po tobě někdo chce.“
„Mohou tedy být dobré i špatné,“ ujistil se.
„Vlastně jo.“
„Pak tedy nevidím velký rozdíl mezi tím být svobodný a nesvobodný. Obojí může vést k dobru i zlu.“


Zaklapla jsem slovník, protože jsem nevěděla, co dalšího hledat. Nevěděla jsem ani, co říct. A tak jsme mlčeli.
„Myslím, že to nikdy nepochopím,“ řekl a odešel.
Podívala jsem se na obrázek holubice ve skicáři. A potom jsem list vytrhla, zmačkala a zahodila jej. Na svobodu mě totiž úplně přešla nálada.

Vloženo: 2014-10-22 08:31
Poslední aktualizace lajek: 2015-06-18 00:46:01

Dílo je zveřejněno pod licencí: Creative Commons BY

Autor díla:

 

Další autoři, poděkování:

Děkuji malému princi, že za mnou přišel.

O díle:

Co je to svoboda? Oháníme se s ní, oslavujeme jí, dožadujeme se jí. Víme, ale co skutečně znamená? Nestává se pouze vyprázdněným pojmem? Neztrácí se mezi řadou jiným módních a reklamních pojmů? Ne? Tak to zkuste vysvětlit malému princi.

Komentáře:

Komponentu webové galerie pro Polibek múzy naprogramoval Martin "Orel" Černý