Čtyři ...

2013 - Účastník soutěže
Ročník: 2013
Autor: Anna Barbie Vařeková
Obor: Próza
Skočit na: text o díle | detaily autora | komentáře
Zobrazeno: 990 krát
Unikátních lajek: 1 Co je to?

Světluškovská scénka – Jiný úhel pohledu

Vypravěč, Herodes, rádce 1, 2, písař, královská stráž (2), Josef, Marie, anděl, Mariamné (manželka Heroda), Filip (bratr Heroda), Herodiada (bratrova žena), Salome (dcera Herodiady), Jan Křtitel, zvěř, lid

 

Vypravěč: Vážení diváci, milí rodiče, prarodiče, příbuzní. Sešli jsme se tu dnes, abychom si již tradičně připomněli narození našeho spasitele, Ježíše Krista. Protože každoroční scénky o putování do Betléma už začínají být okoukané, podíváme se dnes na tento slavný příběh z poněkud jiného úhlu. Upozorňujeme vás, že některé záběry nejsou vhodné pro slabší povahy. Během představení je povoleno fotografovat a pořizovat audio a video nahrávky. Děkujeme za pochopení.

Herodes: Vítám tě, bratře můj! Dlouho jsi nás nepoctil svou návštěvou! Jak se pořád máš?
Filip: I já se vítám, bratříčku! Mám se, žiju, piju, vládnu za mořem, sám to přece znáš … Nedávno jsem se oženil, koukej, tady přichází má manželka Herodiada! (k manželce) Miláčku, tohle je můj bratr Herodes, oukej?
Herodiada: Máme skoro stejné jméno! Těší mě, že tě poznávám, bratře muže mého!
Filip: Neumí moc česky, vyženil jsem ji z ciziny, mluv na ní pomalu, bratře. S ní jsem vyženil i Salome, dceru té dívčiny!
Herodes: Máš hezkou ženu, bratře! Koupím ji, kolik za ní chceš? (směje se) Dělám si srandu, sám se ze své ženy těš.

Mariamné: Manželi, nelíbí se mi, jak se motáš kolem té ženštiny!
Herodes: Ženo, ty toho naděláš, teď je součástí rodiny.
Mariamné: A ty už své dva syny máš.
Herodes: A pokud vím, tak ty je k trůnu vychováš.
Mariamné: V tom se jistě nemýlíš, ten starší bude jistě velice dlouho a moudře vládnout, až se do důchodu uchýlíš!

Královská stráž 1: Pane, přichází nějaký křtitel, chce s vámi mluvit!
Herodes: Jsem pokřtěn, ať jde pryč, zkus mu to rozmluvit!
Stráž1 (odejde k Janovi, vrací se): Nejde a nejde od vašich vrat. Prý je to důležité! Nenechte ho tam, pane, stát!

Jan: Herode, přicházím ve jménu božím, poslouchej mě.
Herodes: To je pořád lid sem, lid tam, no jo, no jo, poslouchám.
Jan: Manželku tvého bratra nemůžeš mít.
Herodes: Stráže, tohohle rouhače vrazte do vězení, časem ho dáme stít!

Vypravěč: Tak jste to slyšeli. Herodes uvěznil Křtitele. Než se vrátíme zpátky do královského paláce, musíme se podívat na širé pláně, které se rozprostírají kolem Betléma. (Kouká) Vidíte je? Tamhle jedou, Marie na oslu, Josef to bere pěšo. A v závěsu za nimi si to sprintuje posel boží, to jsem zvědava, co nového se tu dovíme!
Josef: Máry, ten divnej chlap v bílém je pořád za námi!
Marie: Třeba jsme ho jen nepoznali a je to nějaký dávný známý! (šátrá v batohu)
Josef: Mě se to moc nechce zdát…
Marie: Nebrblej, nemáš hlad? (nabízí mu chleba)

Anděl: Vážení, výpravo nazaretská, čekejte na posla božího, pro smilování, děcka!
Marie: Koukej, jak je udýchán!
Anděl: Taky za váma celou dobu utíkám!
Josef: A copak nám chceš tak strašně moc říct?
Anděl: Že je to důležité, tím jsem si jist!
Marie: Tak nás už nenapínej a mluv!
Anděl: Tobě, čistá dívko, narodí se kluk!
Josef: Jakého kluka by panna mohla mít?
Anděl: Ježíš, syn boží, musí to tak být.

Vypravěč: Kokejte na ty šokovaný výrazy! Ale Pán si to žádá a Marie si jistě uvědomuje, jaká je to čest. Proto se vydávají na další cestu a doráží do Betléma, města, kde ubytování nestojí za nic a porodnice už mají v noci zavřeno. Na rozdíl od jiných měst je ale Betlém městem velice přátelským a tak, když se malý Ježíšek narodí, má hned spoustu, ale opravdu hrozně moc přátel, kteří ho jdou pozdravit. (během řeči se postaví světlušky jako betlém, jesličky a zvířátka, zbytek světlušek udělá řadu a klaní se děťátku)

Jan: Také jsem se Ježíši poklonil, když se takto zázračně z čisté panny porodil!
Anděl: Z vězení jsi utekl jak?
Jan: Mám povolené procházky, anděli, dobročinnosti našeho pána prý znak.
Anděl: Takže Herodes o Ježíši už ví?
Jan: Ví všechno a pěkně soptí! Co neví však, že jsem ho pokřtil sám!
Anděl: Z toho kouká průšvih, to ti tu povídám!

Herodes: Jaký jiný král! Králem jsem tu já!
Rádce1: Tvou autoritu zpochybňují, pane, jen pochybná individua!
Herodes: Tak jak mohl se narodit nový král? Sám synů pár už mám!
R2: Kdybych směl, pane … Pár rad bych pro vás měl!
Herodes: Na něco jsem snad, chceš mi říct, zapomněl?
R2: Lid vám teď není příliš nakloněn. Určitě ten nový král musí být odcloněn.
Herodes: On není nový král! To ti tu povídám!
R1: Zajisté, pane. Tento lahodný mok však zkuste požíti!
Herodes: Moku už nechci víc. Teď je třeba to nemluvně najíti!

Vypravěč: A tak došlo v našem příběhu k zásadnímu zvratu. Král se rozhodl a od rozhodnutí už je jen kousek k činu. A proto bylo do celé země posláno vojsko, chodili dům od domu a všechny novorozené chlapce si s sebou brali. Lidu – a matkám – se královo počínání příliš nelíbilo. A to ještě netušili, co chce král s těmi chlapci udělat. Než si to ale prozradíme, podívejme se, jak se vedlo Ježíškovi!

Anděl: Psst, Marie! Vezmi dítě, manžela a uteč!
Marie: Proč bych měla? Čeká nás snad za nějaký přečin cela?
Anděl: Ale né, to jen král, sebrat děti nakázal!
Josef: Proč by měl našeho syna tenhle král chtít?
Anděl: Za pár let bude velkou moc mít!

Vypravěč: A tak se šťastná, i když trochu vyděšená rodina sbalila a za setmění opustila chlév, ve kterém byla ubytována. Než na to stráže přišli, byli Marie, Josef a Ježíšek už dva dny na cestě. Po dalších pár dnech objevili novorodiče chatrč, ve které se zabydleli a šťastně žili. (odmlka) To ale, bohužel, není konec příběhu. Nyní se musíme podívat, k čemu potřebuje Herodes novorozené chlapce. A že jich sehnal, sám pro jistotu přidal k tomu kvantu i své vlastní syny!

Herodes: Mí poddaní věrní, tyto chlapci zdají se býti příliš dotěrní! Jednoduchou prosbu teď na vás mám! Vemte je a běžte ke hradbám!
Poddaný/Stráž/Rádce/Kdokoli: A co s dětmi u těch hradeb, pane? Co tam s nimi dělat máme?
Herodes: Tam z hradeb pod velikou skálu děti pustíte a neodejdete dřív, než je letět uzříte!
P/S/R/K: Tento způsob vlády zdá se mi býti neuváženým.
Herodes: A já mám co dělat s tím?
P/S/R/K: Nemůžeme přeci zabíjet děti!
Herodes: Jako pán poroučím, tak bys mohl záhadně ochuravěti!

Vypravěč: A tady přichází ta nehezká část. Herodes opravdu nechal vyvraždit všechny novorozené chlapce z Betléma a okolí. Jak víme, Ježíška zachránil zázrak Boží, ale tyhle, bohužel ne… Zajímá vás, jak to bylo dál?

Písař: Na vědomost se dává, že v městě Betlémském velká hostina konati se bude, aby král zvedl veřejné mínění ve svůj prospěch, i když lid si po této akci pár daňových úlev vydobude!
(tanec, hooodně světlušek dělá kolo)

Herodes: Salome, dobře jsi tančila, tos jistě po matce talentu zdědila! Za další tanec ti dám království půl!
Herodiada: Chtěj hlavu Křtitele, nepřítel byl to můj!
Salome: Chci hlavu Křtitele, věhlasný králi! Bez hlavy těžko dál by k tanci mému hráli!
Herodes: Překvapen přáním tvým, však i to neteři vyplním. … Tu hlavu neste sem!
Salome: Se stříbrným podnosem!

Vypravěč: To je opravdu nechutné. Tak snad abychom nechali Heroda Herodem, co myslíte? Tohle je opravdu jiný úhel pohledu. Na tyhle krvavé křtiny bych tedy každý rok vzpomínat nechtěla! Herodes vládl však ještě dlouho a dál už vcelku spravedlivě, na oblíbenosti mu to ale nepřidalo. A abychom to zakončily nějak optimisticky. Anděli, prosím… (Anděl zvedá hvězdu, přichází Marie, Josef, zvěřinec) Ježíšek přežil. Tenkrát to bylo opravdu kruté a tenhle malý zázrak stojí za to každoročně oslavit. (Jak jsi krásné Jezulátko?)

Vloženo: 2013-11-22 13:56
Poslední aktualizace lajek: 2015-06-02 01:00:02

Dílo je zveřejněno pod licencí: Creative Commons BY

Autor díla:

 

Další autoři, poděkování:

Částečný spoluautorem všechny vedoucí 5.roje světlušek Říčany u Prahy - Helena Nechybová, Lucie Nechybová, Zuzana Gašparínová - korekce

O díle:

Lehce poetický scénář vánočnín světluškovské scénky - kontakt s poezií, historií, ... 

Komentáře:

Komponentu webové galerie pro Polibek múzy naprogramoval Martin "Orel" Černý